Ústředním tématem knihy jsou pojmy dobra a zla. Východiskem k jejich objasnění je stěžejní fakt o člověku – axiom praxeologie – že každý člověk jedná ve vlastním zájmu.

    V knize je ztotožněno dobro s existencí. Dobrem je příroda, člověk, lidský rozum, vesmír. Naproti tomu zlo v ontologickém smyslu neexistuje; pouze ve smyslu teleologickém existuje zlo jako zlé lidské jednání, které je cíleným chováním člověka proti existenci. Proto pojmy dobra a zla nejsou protiklady, nýbrž principiálně odlišné koncepty.

    Toto pojetí dobra vede k přirozené morálce, jejímž základem je nedotknutelnost soukromého vlastnictví. Co všechno pojem "soukromé vlastnictví" zahrnuje, je v knize podrobně vysvětleno.

    V kontrastu s dobrem se zlé lidské jednání v průběhu dosavadních lidských dějin "zhmotnilo" ve stát – násilnickou instituci obrovského rozsahu a dosahu, která se ze své podstaty příčí lidské přirozenosti. V knize je doloženo, že každý stát neomezeně organizuje životy všech lidí prostřednictvím zdanění, byrokracie a kontroly.

   Kniha "Teorie dobra" dokazuje, že přirozená morálka je podmínkou pro život každého člověka v prosperitě a v pokojném soužití s ostatními lidmi. Jen svobodné mezilidské jednání, a nikoliv existence států, může vést k mírumilovné celoplanetární civilizaci.

   "Teorie dobra" je drtivou kritikou státu jako takového a obhajobou společnosti svobody. Autor nekompromisně zavrhuje ideu, že existence státu je nezbytná, a zároveň dokazuje, že každé společenství lidí musí být založeno na dobrovolnosti a respektu k soukromému vlastnictví.